120 let dobrovolného hasičského sboru v
Zastávce


Historie požární ochrany v Zastávce u Brna se podstatně liší od dějin dobrovolných požárních sborů v jiných obcích stejně tak,jako se liší obec Zastávka od svého bližšího i vzdálenějšího okolí. Zastávka je obec poměrně velmi mladá, neboť její počátky nemůžeme hledat v dalekém středověku, ale pouze v předminulém století. Za svůj vznik a rozvoj vděčí tomu, že na jejím dnešním území bylo nalezeno uhlí. Vždyť ještě v roce 1825 tu byly pouze zájezdní hospoda Zastávka čp. 75 a kovárna čp. 76 obce příbramské. S těžbou uhlí nastával v kotlině potoka Habřina život. V letech 1840-1850 tu stálo již několik domků s 50 obyvateli. Jak rostl počet šachet a rozvíjel se kovoprůmysl, přibývalo obyvatelstva. R. 1853 vyrostla nejstarší dělnická kolonie, Stará osada, a pak už nastal prudký rozvoj, takže r. 1900 bylo na Zastávce 1534 trvale žijících osob. Zastávka byla a je typem městského průmyslového sídliště –osada složená z kolonií, patřící stejně jako celý katastr po osamostatnění obce r.1876 jedinému majiteli - Rosické báňské společnosti, jež byla ustavena r. 1870 a převzala i zdejší železárny. Rosická báňská společnost ovládala svrchovaně všechen zdejší důlní i hutní průmysl a zároveň veškerý hmotný, kulturní,politický a hlavně národnostní život zdejšího obyvatelstva. Doly, průmyslové závody i obytné budovy představovaly obrovské hodnoty. A protože tento majetek byl neustále ohrožován možností vzniku požáru, byl v srpnu 1880 založen dobrovolný závodní požární sbor.

1880-1938


Dobu jeho trvání můžeme rozdělit na tři nestejně dlouhé úseky. První období, od založení r.1880 do konce r. 1935, je doba, kdy sbor byl zcela podřízen vedení závodu do všech důsledků. Z tohoto období máme nejméně zpráv. Sbor byl založen a s výcvikem začal v srpnu 1880 jako bezprostřední reakce na požár 26.8.1880 v Rosicích. 26.září 1880 proběhlo veřejné cvičení v Rosicích,kterého se zastávecký sbor zúčastnil. Rosický i zástavecký sbor velmi úzce spolupracovaly při zásazích, cvičeních, ale i ve spolkové činnosti. První originální doklad o činnosti požárního sboru v Zastávce je německy psaná přehledná zpráva za rok 1881 datovaná 5.ledna 1882. Z ní se dozvídáme, že sbor měl i s vedením 27 členů. 4x během roku zasahoval při požáru; z toho 3x v Rosicích a 1x ve slévárně závodu.První velitel sboru byl Jan Künl, po něm převzal velení vrchní inženýr Haupt. Z nepřeberné řady menších i větších záchranných akcí je nutno uvést alespoň některé. Tak například 17.září 1885 ve večerních hodinách na dole Ferdinand došlo k požáru kmenového dříví. Bylo zničeno asi 2. 000m3. Ředitel Rosické báňské společnosti Rittler zaslal sboru osobní děkovný dopis,v němž oceňuje „ neobyčejnou činnost,vytrvalost a obětavost. Jeden každý konal svou povinnost v plné míře, ba přes míru. Pořádek byl vzorný a obětavost veliká, co veškerému sboru zvláštní cti dodává.“ 8.listopadu 1919 zástavecký sbor spolu s osmi dalšími sbory usiloval o likvidaci požáru parního mlýna Daniel Kellner v Rosicích.Tehdy byl zachvácen ohněm tříposchoďový tovární objekt tzv. pšeničný trakt, v němž bylo zničeno několik vagónů obilí a mouky. Levý trakt,hlavní skladiště a strojovna s obytnými budovami byly s krajním úsilím uhájeny. 24.června 1925 a 16.července 1927 se následkem dlouhotrvajícího prudkého deště rozvodnil potok Habřina tak, že voda vnikla do sklepních místností dělnické noclehárny, zaplavila staveniště Dělnického domu a téměř celou nově postavenou čtvrt podél ulice1.máje. Požární sbor společně s několika ochotnými občany pracoval po mnoho hodin při čerpání vody a odstraňování následků povodně. 4.července 1929 se ve večerních hodinách přehnala obcí větrná smršť s prudkým deštěm a způsobila obrovské škody v okolních lesích,na elektrickém vedení a budovách. Silnice ze Zastávky do Zbraslavi byla zcela zatarasena polámanými a vyvrácenými stromy. Ještě téže noci však požární sbor stromy ze silnice odstranil. Po řadu let, kdy sboru sloužila pouze ruční stříkačka,kterou museli k požáru dovézt koně, zakoupilo ředitelství Rosické báňské společnosti první automobilovou stříkačku značky Škoda typ 505/II o síle motoru 35 HP a výkonu čerpadla 800 l/min. při tlaku 7 atm. Tato automobilová stříkačka byla zakoupena za částku 120.000 Kč. V r.1935 byla železárna zastavena a bylo rozhodnuto o rozpuštění dobrovolného závodního sboru. Bylo nutno založit dobrovolný hasičský sbor v obci. A tím začalo druhé období práce sboru. Ustavující členská schůze se konala 1.března 1936. Starostou byl zvolen Josef Krška a náčelníkem František Pelikán. 13.dubna 1936 byl bezplatně předán veškerý inventář závodního sboru. Jednalo se mimo jiné o jednu kompletní automobilovou stříkačku,jednu dvoukolovou menší stříkačku a 700 m hadic. Hasičská zbrojnice zatím zůstala v závodě, protože obec vhodnější prostor neměla. Sbor měl členstvo činné a přispívající. Jejich počet se pohyboval kolem 30 členů činných a 100 až 130 přispívajících.

1939-1947


Výbor sboru se prakticky po léta neměnil, což působilo příznivě na činnost celého kolektivu. Protože v činném členstvu byla většina těch, kteří už měli zkušenosti ze závodního hasičského sboru, nedošlo k nějakému poklesu činnosti, ovšem nastaly starosti rázu hospodářského. Proto bylo nutno pořádat různé akce k získání finančních prostředků. A tu je nutno říci, že sbor měl vždycky u občanů Zastávky pochopení. Fašistická okupace a válka neblaze zasáhly do veškeré práce.Od 2.září 1939 musel mít sbor 3 hasičská a 3 asanační družstva, která se střídala v neustálé pohotovosti. R.1941 byla vycvičena náhradní četa 39 mladých členů a konalo se velké cvičení v areálu bývalého cukrovaru za účasti německé pracovní a požární pohotovostní služby. V r.1942 byl vydán zákaz konat výroční schůze členstva a veškerou pravomoc nad sborem převzala podle vládního nařízení obec. Konec války a přechod fronty přes obec na počátku května 1945 způsobily naprostou bezmocnost sboru, neboť postupující vojska odvlekla motorovou stříkačku a zmizel také téměř všechen inventář. Tak propadlo zkáze povrchové zařízení dolu Julius, úmyslně zapáleného fašisty, aniž mohl někdo z hasičského sboru či občanů zasáhnout na jeho záchranu. 8.května 1945 byla rudoarmějci Zastávka osvobozena. Všude bylo potřeba odstraňovat válečné škody. A mezi prvními, kteří přiložili ruku k dílu na obnově mírového života,byli i členové hasičského sboru, kteří tak vstoupili do třetí etapy své sborové existence. 19.prosince 1945 ve večerních hodinách vypukl na dole z neznámého důvodu zhoubný požár, jenž zachvátil prádlo, třídírnu a stanici lanové dráhy. Místní sbor byl zcela bezmocný a nezbývalo než čekat na cizí pomoc. Ukázala se nezbytnost vybavit sbor tak, aby byl schopný plnit svoje úkoly. Na výroční schůzi 13.ledna 1946, kdy měl sbor 37 činných členů,byli do čela postaveni starosta Josef Krška a náčelník Augustin Matoušek. Prvořadým úkolem bylo zakoupení nové motorové stříkačky. 3. srpna 1947 byla brněnskou firmou Hrček a Neugebauer slavnostním způsobem předána automobilová motorová stříkačka „Steyer“. O její vynikající výkonnosti se mohla široká veřejnost přesvědčit při cvičení u rybníka. V r.1950 byla péče o požární ochranu svěřena zákonem národním výborům. 29. a 30. července se konaly slavnosti k 70. výročí založení sboru.

1952-1960


Dlouholetý předseda Josef Krška požádal v r.1952 o uvolnění z funkce. Na jeho místo nastoupil 5.dubna 1952 Otto Wieland.V následujícím roce 1953 změnila hasičská organizace název na Československý svaz požární ochrany. 15.června 1953 byla požárnímu sboru přidělena motorová stříkačka DS 16, která potom sloužila až do roku 1980 a vykonala mnoho dobrých služeb při požárech i povodních. V roce 1954 byly zahájeny soutěže o nejlepší požární družstvo.Zastávecký sbor se až na drobné vyjímky pravidelně zúčastňuje těchto soutěží dodnes. Ani v tomto období se požárnímu sboru nevyhýbaly zásahy u požárů.Mnoho hodin bylo odpracováno při požárech ve Žlebech v okolí železniční tratě. 14.ledna 1955 se členové sboru velmi osvědčili,neboť jako první přijeli do Zbýšova na důl Antonín a účinně zasáhli při likvidaci požáru baráků pracovního tábora ještě dříve než přijely ostatní sbory. 20.ledna 1957 byl na výroční schůzi zvolen Oldřich Jančar do funkce velitele sboru. 24. června vznikl požár ve velkoskladu Jednoty v Zastávce, který se velmi rychle šířil a hrozilo nebezpečí, že zničí celé skladiště. Rychlý zásah místního a okolních sborů požár lokalizoval, ale ještě 36 hodin bylo nutno požářiště hlídat. Rok 1959 byl pro požární sbor velmi významný. Konečně opustil starou garáž vedle vrátnice Šmeralových závodů a v září se přestěhoval do nové požární zbrojnice ve spodním sále sokolovny. V červnu se žáci 6. a 7. tříd zúčastnili poprvé celostátní soutěže požárních družstev a v kategorii starších žáků obsadili 2. místo. Od tohoto okamžiku se na Zastávce trvale pracuje s mládeží školního věku. Sbor zasahoval v listopadu 1960 u požáru stohu v Tetčicích, v únoru 1961 hořel krytý stoh na statku v Rosicích, v březnu vyhořelo místní kino a ve výčtu by bylo možno pokračovat dále. 10.prosince 1961 byl předsedou sboru zvolen Alois Woletz. Navázal na tradici a organizaci vedl více než 20 roků. Pod jeho vedením byl požární sbor 24.března 1964 oceněn odznakem „Za příkladnou práci“.

1964-1970


V roce 1964 se začalo se sběrem železného šrotu. Příjem z této činnosti je dosud rozhodující položkou v našem svazovém hospodaření. 18.ledna 1963 přibylo do vybavení sboru vozidlo Praga RN,nákladní valník s plachtou, který byl členy upraven jako dopravní vozidlo.Motorová stříkačka Steyer byla 30.března 1967 při technické prohlídce vyřazena, definitivně skončila svoji dvacetiletou službu v květnu 1968, kdy při výjezdu k požáru lesa se vzňala a vyhořel motorový prostor. V r.1967 byla u požární zbrojnice postavena železná konstrukce nasušení hadic. Velitel Oldřich Jančar se přestěhoval do Padochova a na jeho místo byl 21.ledna 1968 zvolen Josef Halouzka st. Rok 1969 přinesl významné úspěchy v soutěžích požárních družstev. V Kuřimi druhé místo, v Oslavanech 3. místo, v národní soutěži v Martině 27.místo ze 139 družstev, v Ostrovačicích 1.místo. V tomto roce se započalo se zavážením rybníka, který dlouhá léta sloužil jako nejvydatnější vodní zdroj v Zastávce. V roce 1970, kdy sbor oslavil 90.let svého trvání, mu byla přidělena motorová stříkačka PPS 12 s kompletním vybavením, která sloužila 10 roků a pak byla předána do Malešovic. Na počátku září 1970 se sbor zúčastnil záchranných prací v jeskyních u obce Lipovec na Blanensku. Za tuto akci obdržel čestné uznání ústředního výboru Svazu požární ochrany.



_1/ 2/ 3_

BBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBB